Zesilovač DPA880

   Nejvýkonnější model DPA880 je určen hlavně pro profesionální využití. Je vhodný pro ozvučování velkých prostor, pro buzení výkonných kompaktů, (sub)basové sekce PA systémů apod.
   Vstupní a rozkmitové obvody jsou stejné jako u typu DPA440 (až na hodnoty některých součástek). Tranzistory T7, T8 a T9, T10 musí mít závěrná napětí minimálně 70V, diody D9, D10 pak minimálně 200V. Odlišná je výstupní část, kde je použito serioparalelní zapojení, ovšem proti DPA1000 poněkud vylepšené. Při "vypiplávání" tohoto principu (minimalizace zkreslení) jsem zjistil, že v zapojení se uplatňuje vliv snížení mezního kmitočtu při velmi malých kolektorových proudech budících tranzistorů horních paralelních dvojic. Z tohoto důvodu jsem posunul jejich pracovní bod do více pootevřené třídy AB (pomocí R56). Stejným způsobem jsem zvětšil i klidový proud "předbudiče" (T21 a T22), který jsem zapojil jako dvojčinný (emitorový rezistor není zapojen jen proti výstupu nebo kolektoru T25, což je použito v DPA1000, ale proti emitoru komplementárního tranzistoru).
   Výkonové tranzistory jsou stejné jako u typu DPA440, tedy MJ15003/15004 firmy Motorola. Prototyp byl osazen na místech p-n-p originálními tranzistory Motorola, na místech n-p-n jejich ekvivalenty od jiné firmy. Tyto tranzistory měly poněkud jiné charakteristiky a mezní kmitočet než originály, což se projevilo nutností zvětšit kapacitu kompenzačního kondenzátoru (C22) - v druhé větvi je kapacita kondenzátoru asi poloviční (C23). Nebudeme-li mít tranzistory v obou větvích stejně rychlé, musíte velikost najít zkusmo - kapacitu kompenzačního kondenzátoru zvětšujte až do té míry, kdy bude průběh střídavého napětí na kolektorech T25 (T26) zcela "čistý" a bez zákmitů. Toto při použití stejného výrobce (NPN i PNP) odpadá.
   Při zapojení do série mají výstupní tranzistory "zbytečně" velká závěrná napětí. Teoreticky by stačily tranzistory se závěrným napětím asi 100 V. Při podobné kolektorové ztrátě (200 až 250 W) mívají takové tranzistory větší povolený kolektorový proud (30 až 40 A), proto by zesilovač jimi osazený byl bez problémů schopen pracovat do zátěže 2 ohmů, do které by pravděpodobně odevzdal výkon asi 600 W. Z typů které by přicházely v úvahu vybírám 2N6328 a 2N6331 (Pc = 200W, Ic = 40A, Uceo = 100V).
   Jako budící tranzistory jsou použity typy KD337/KD338, které svými parametry vyhoví. Jejich pozice můžete samozřejmě osadit zahraničními ekvivalenty.

 Oživení a  nastavení zesilovače

   Postup oživení je stejný jako u předchozích typů, klidový proud celého zesilovače je asi 110mA.Při oživování musíte navíc zkontrolovat ss. napětí na kolektorech T29, T30 a T31, T32 kde by měla být přibližně polovina napájecího napětí plus asi 2V. Tolerance +- 1V je přijatelná. V těchto bodech navíc zkontrolujeme i přechodové zkreslení při nastavování klidového proudu, neboť je zde lépe patrné než na vlastním výstupu. Mezní kmitočet je poněkud nižší než u předchozích typů, neboť sériově zapojení výstupního obvodu představuje vlastně stupeň navíc a z důvodu stability musí být vyšší kompenzační kapacity. I tak je šířka pásma pro plný výkon velmi dobrá a dosahuje 100kHz při 3dB pod limitací.

Cívka L1 je tvořena 14 závity smaltovaným drátem o průměru 1,8mm na trnu o průměru 11mm.